historie

1952 Zapálení vysoké pece č. 1 Stanislavem Najvrtem

31. prosince roku 1951, byla sepsána zakládací listina Nové Huti Klementa Gottwalda (NHKG). Den na to slavnostně zapálili první vysokou pec, ze které na začátku března 1952 vyteklo poprvé surové železo. Od té doby se píše historie jednoho z největších závodů u nás, který má roční výrobní kapacitu 3,6 milionu tun oceli.

 

Areál huti je živoucím organismem, který se v průběhu šedesáti pěti let rozrostl až na několik set hektarů. Zatímco v minulosti se investovalo především do rozšiřování výroby (největší jednorázovou investicí bylo vybudování středojemné válcovny v 80. letech za 7 miliard Kčs), přelom století znamenal pro huť investice do modernizace, ale především do ekologizace výroby. V roce 2011 byl vybudován moderní tkaninový filtr na severní části aglomerace za miliardu korun. V roce 2012 se pak odsířila koksovna za více než 200 milionů korun a na začátku roku 2013 se odprášily vápenné cesty na ocelárně tkaninovým filtrem. Nejvýrazněji se do historie huti zapsal rok 2015, a to jako rok rekordní ekologizace. Ještě nikdy v historii huti neprobíhalo tolik ekologických investic naráz. Celkem se postavilo 14 technologií v hodnotě přes 3 miliardy korun.

 

Za šedesát pět let svého provozu podnik vyrobil 140 milionů tun surového železa a téměř 170 milionů tun oceli. I proto byla Ostrava v druhé polovině 20. století nazývána „ocelovým srdcem republiky“. Při zachování nadprůměrných mezd se v dnešní době oproti minulosti klade větší důraz na bezpečnost práce a na životní prostředí.


Těžké začátky

1953 Stavba aglomerace

Ihned po založení huti se začal utvářet hutní kombinát pěti koksárenských baterií, dvou vysokých pecí s licím strojem, čtyřmi Siemens-Martinskými a pěti hlubinnými pecemi. Dále byla vybudována blokovna, válcovna trub, slévárna šedé litiny a část elektrárny včetně vodohospodářství. Realizace těchto projektů trvala sedm let.

 

Během výstavby NHKG bylo přemístěno 2 250 000 m3 zeminy, zpracováno více než 700 000 m3 betonu, sestaveno na 35 000 tun ocelových konstrukcí a téměř 45 000 tun strojního zařízení. Dále bylo vybudováno 7 km plynového potrubí, uloženo do země téměř 16 km litinového potrubí a položeno na 3000 tun kabelů.

 

Na počátku svého provozu byly hutě ve ztrátě i kvůli vysokým investicím. Teprve v roce 1964 se dosáhlo poprvé zisku, který činil 333 milionů Kčs.


 


Nadstandardní poměry pracovníků hutí

Jednou ze zajímavostí z šedesátých let je, že nejvyšší plat ve firmě neměl generální ředitel, nýbrž tesař. Nutné je však vzít v úvahu, že tesař měl 180 přesčasových hodin, proto se mohl umístit na první příčce. Na druhém místě byl obchodní náměstek a až na třetí pozici zmiňovaný generální ředitel. 

 

Platové poměry nebyly špatné ani před padesáti lety, což dokládá výpověď bývalého předáka na koksovně Miroslava Pitucha, který v huti pracoval celých 40 let: „Vydělával jsem průměrně kolem 1700 korun, a když jsem v roce 1960 dostal byt, tak jsem za něj měsíčně platil 143 korun.“ Dnes  průměrný plat v huti přesahuje 39 000 korun.

 

Žízeň na ocelárně. Dříve se mohla žízeň hasit i nízkostupňovým pivem, dnes to vnitřní řády zakazují.

Bezpečnost práce kdysi nebyla prioritou, na rozdíl od dneška. Pokud porovnáme někdejší situaci, je evidentní, že v počátcích huti zde byla práce skutečně nebezpečná. Například v roce 1960 při práci zranilo 2786 zaměstnanců, z toho 18 smrtelně. Naproti tomu v roce 2015 huť dosáhla historického minima 3 úrazů s následnou absencí a nedošlo k žádnému smrtelnému zranění.

 

Kromě jiného se o to zasloužila i změna pravidel v pitném režimu - zatímco až do roku 1990 mohli pracovníci horkých provozů žízeň hasit i nízkostupňovým pivem, dnes na pracovišti platí nulová tolerance alkoholu.

 

Postupný rozvoj hutí
Od roku 1958 začalo rozšiřování kapacit pro výrobu koksu, dále také surového železa a v neposlední řadě oceli, která je dnes hlavním výstupním materiálem. To vše se stihlo v intervalu necelých tří let. V období rozšiřování jednotlivých sekcí byla vybudována i válcovací trať a linka na výrobu kol.

 

Pánvová pec minihutě, ve které se 200 tun oceli tepolotně saturuje

V období normalizace probíhala modernizace Siemens-Mmartinských pecí na pece tandemové, které jsou v provozu dodnes. Velké investice byly spojeny s velkokapacitní koksárenskou baterií a středojemnou válcovnou. Tato válcovna má jednu z nejdelších válcovacích tratí (zhruba jeden kilometr) a v 80. letech byla co do výše investic (přes 7 miliard korun) druhým nejvýznamnějším investičním projektem v republice – hned za jadernou elektrárnou Temelín.

 

S rokem 1989 přišel i nový název – Nová Huť. Po revoluci, přesněji v roce 1993, se přešlo k nové technologii plynulého odlévání oceli, tzv. kontilití.

 

O necelých deset let později proběhl zkušební provoz nové válcovny na výrobu širokého za tepla válcovaného pásu, tzv. minihuti. Tato významná investice nahradila dvě zastaralé pásové tratě. Šlo o unikátní technologii, druhá taková minihuť byla pak postavena pouze v Číně, kam odborníci z Nové Huti jezdili zaučovat tamní pracovníky.

 

Vstup světové špičky do ostravských hutí

Odprášení aglomerace Sever za miliardu korun snížilo emise prachu o stovky tun ročně.

V roce 2003 byla Nová Huť zcela privatizována a vznikl podnik ISPAT Nová Huť. Hned o dva roky později proběhla změna názvu na Mittal Steel Ostrava, a zároveň se z některých závodů staly dceřiné společnosti. Po fúzi Arceloru a Mittal Steel, dvou největších ocelářských firem světa, získal v roce 2007 podnik název ArcelorMittal Ostrava. Od druhé poloviny roku 2019 ostravská huť užívá název Liberty Ostrava, podle svého nového vlastníka, skupiny Liberty, která huť odkoupila od ArcelorMittal.

 

V období 2011 -2016 proběhly rozsáhlé investice do ekologizace výroby. V roce 2011 společnost vybudovala moderní tkaninový filtr na severní části aglomerace za miliardu korun. V roce 2012 se pak odsířila koksovna za více než 200 milionů korun a na začátku roku 2013 se odprášily vápenné cesty na ocelárně tkaninovými filtry. Ekologizace se stala pro huť prioritou, proto dobrovolně dále investovala do ekologických projektů.

 

Rekordní investiční rok

V roce 2013 vypukla další etapa ekologizace huti a její energetiky v hodnotě tří miliard korun, která snížila emise prachu o více než 500 tun ročně. Dvě miliardy z celkové částky šly do ekologizace jižní aglomerace, vysokých pecí a koksovny. Denitrifikace kotlů na energetice vyšla na jednu miliardu. Díky tomu, že ostravská huť s čtyřletým předstihem plnila přísné ekologické limity dané Evropskou unií, dostala od ní na další ekologické akce až 90% dotaci. Do provozů se instalovaly tkaninové filtry – nejlepší odprašovací technika na světě, která dokáže zachytit i ty nejmenší částice prachu. Během roku 2015 se podařilo všechny tyto investice postavit a spustit.

 

Tím ale ekologizace huti neskončily. Kromě dalších drobných investic do snižování vlivu výroby na životní prostředí byl v roce 2016 spuštěn nový fluidní kotel K14 za 1,5 miliardy korun, který nahradil čtyři původní uhelné kotle, zvýšil efektivitu výroby energie a také snížil emise plynů a prachu. Díky investicím do ekologizace patří huť mezi nejčistější na světě.

 

V roce 2018 byly celkové roční emise prachu na úrovni 400 tun, tedy o 2/3 méně, než vyžaduje evropská legislativa založená na nejlepších dostupných technikách BAT.

 

Pro srovnání: v roce 1978 huť vypouštěla 40 000 tun prachu ročně, roku 2003 to bylo kolem dvou tisíc tun.

 

Dobročinné projekty a ocenění Zaměstnavatel roku 2015

Za poslední roky si naše společnost v regionu vybudovala jméno spolehlivého souseda a zaměstnavatele. Kromě investic do ekologizace přispívá desítky milionů korun ročně na dobročinné projekty, podílí se na kulturním životě v regionu, klade důraz na podporu technického i klasického vzdělávání, podporuje zaměstnance ve firemním dobrovolnictví i dárcovství krve.

 

V roce 2015 také dostala významné ocenění v soutěži Sodexo Zaměstnavatel roku 2015. ArcelorMittal Ostrava si odnesla první místo v kategorii nad 5 000 zaměstnanců jak v Moravskoslezském kraji, tak na celorepublikové úrovni. Vítězství v soutěži Zaměstnavatel roku je pro společnost velkou poctou a zároveň potvrzením jejího dlouhodobého úsilí zajistit zaměstnancům komplexní standardy na velmi vysoké úrovni.

Liberty

www.libertyostrava.cz
Copyright 2019 – Liberty Ostrava
Liberty Ostrava | Vratimovská 689 | 707 02 Ostrava-Kunčice
Powered by AMI Communications | Tripon Digital s.r.o.